Jsem běžný občan bez právního vzdělání. Ve škole mě učili, že tu máme demokracii. Mnohokrát jsem to četl v novinách, slyšel v rádiu i v televizi. Také jsem si přečetl Ústavu a Listinu základních práv a svobod. Ze všeho mi jasně vyplynulo, že demokracii, jako státní zřízení, zde skutečně máme. A to demokracii zastupitelskou. Pravidelně chodím k volbám, připomínka nade vše.

Pokud se nemýlím, za hlavní výhodu demokracie zastupitelské proti demokracii přímé se považuje to, že někdo občana zastupuje. Občan se tedy nemusí věnovat každé jednotlivé věci veřejné sám, nýbrž se jí zabývá někdo daleko kompetentnější než on.

Není to myšleno až tak sarkasticky jak to možná zní. Mezi zastupitelem a „běžným občanem“ je zcela zásadní rozdíl.  Zastupitel si na svou činnost systematicky vyhrazuje čas, v mnohých případech je zastupování i tou činností, která ho živí. Proti tomu rozhodně nic nemám, každá dobře odvedená práce má být i dobře zaplacená.

Z uvedeného pak logicky vyplývá, že občan kromě volby svého zastupitele není nucen sledovat každou věc veřejnou, která se řeší. Proč by to také dělal? Dělá to za něj přece jeho zastupitel. Jím placený člověk! Také nezajedete s autem do servisu, nepřevlečete se do montérek a nezačnete sami hledat, kde je problém a sami auto i opravovat. A na konci pak nezaplatíte tučnou fakturu za práci, kterou jste na úkor svého času odvedli sami. Nebo snad ano? Pochybuji.

Nemilé překvapení, hluboké rozladění a velké škody však nastávají, když výsledek neodpovídá zákazníkově vcelku dost oprávněné představě. Představě, že s tím autem ze servisu bez problémů odjedete, že závada je odstraněná, že někde cestou vás auto nezradí, že do něj servis nedal jiné díly, než měl, nebo v jiné kvalitě, nebo dokonce, že z něj něco nevymontoval, resp. obecně že z něj něco neukradl. Co když ale ano? Jak to vyřešíte? No určitě si nějak poradíte, že? Dle povahy problému si zavoláte vedoucího, nezaplatíte za službu neodpovídající vaší objednávce, v krajním případě servis zažalujete u soudu, a v neposlední řadě servis změníte.

Očekával bych, že něco podobného bude fungovat i u služby zastupování. Chyba lávky. Bohužel… Pokusím se demonstrovat na konkrétním případě ze života. Paralelu s tím, co znáte Vy, či co se stalo Vám, si jistě najdete sami. Asi tak před třemi měsíci jsem si všiml, že mi na plotě visí nějaká složka s papíry. Neměl jsem zrovna moc času se tím zabývat, znáte to. Pak ale přece jen zvědavost zvítězila a co nezjistím. Hle, úřední dokument! Zahájení územního řízení na stavbu dálničního přivaděče. Přímo vedle mého domu. Proč?! Jak to?! Oznámením na plot?! Ale to je na jiné vyprávění. Co mě však ihned zarazilo je to, že mě o tom nikdo neinformoval. Nikdo se mě nikdy nezeptal na názor. Nikdo si se mnou nesjednal schůzku, ani mě nikam nepozval, aby mě a další sousedy, s tímto záměrem seznámil a vyslechl si, co chceme. Nikdo, rozuměj mnou (námi) placený zastupitel! Až teď úřad něco věší na úřední desku. Kde je můj zastupitel?! Kdo to vlastně je?!

No, nebudu vás více napínat. Zjistil jsem, že žádný zastupitel, který konkrétně mě zastupuje, jako občana Českých Budějovic, neexistuje!. Posuďte sami: Máme 45 zastupitelů, ale ti nejsou nijak rozděleni do jednotlivých obvodů nebo částí města, o které se starají. Všichni zastupují všechny. Můj selský rozum mi říká, že to nemůže fungovat. Se 100 tisíci obyvateli se komunikuje těžko. Také zákonitě pokulhává znalost místních poměrů.  Ten kdo žije na sídlišti Vltava, patrně nikdy nebude znát místní poměry v Novém Vrátě tak, jako někdo, kdo tam žije. A přitom, pokud zastupitel má svůj obvod, nic mu nebrání v tom, aby se zajímal o dění v celém městě a svých znalostí a nadhledu využil k tomu, aby mohl co nejlépe zastupovat jak svůj obvod, tak celé město.

Nic naplat, už je to tak. Vydal jsem se tedy, spolu s dalšími, na jednání zastupitelstva, těmto zastupitelům říct, že s jejich záměrem nesouhlasíme, že nás poškozuje a požádat je, aby nečinili kroky, které nejsou v souladu s našimi právy. Ouha, pan primátor Thoma nekompromisně přerušuje „příliš dlouhý“ proslov mého 90letého souseda, který o berlích přišel až na Magistrát, aby mohl říci svůj názor. Patrně, aby se dostalo i na mě, třetího ze čtyř účastníků, kteří se do vystoupení veřejnosti přihlásili. Vystupuji tedy já se stručným projevem a jasnou výzvou k zastupitelům. Cestou zpátky od řečnického pultu se od nějaké zastupitelky dozvídám, že ji špatně platíme. Vystupuje náměstek Joch, který si myslí něco jiného než já. Žádám o možnost reagovat. Pan primátor opět zasahuje a zamítá. Zastupitelstvo hlasuje. Návrh je schválen. Nikdo nepřemýšlel o argumentech, které jsem řekl, nikoho nezajímalo, proč nesouhlasím, nikoho nezajímalo, kdo jsem a proč jsem přišel, byl jsem nutné zlo, kterému je dovoleno 5 minut zdržovat od předem daného hlasování. Znechucen odcházím. Za takovouto službu se mi platit nechce. Moji sousedé, pamětníci mě poučují: žádný ze zastupitelů nikdy neměl zájem o nabízenou spolupráci, hlasovali prakticky vždy v rozporu s tím, co jsme po nich jako občané Nového Vráta chtěli.

Na dalším jednání proto zastupitelům sdělujeme: pokud nás nezastupujete, nemáte právo za nás a o nás ani rozhodovat! Je nám to však málo platné. Náš hlas totiž po volbách jaksi ztratil svůj význam. Svůj názor můžeme opět projevit až v těch následujících. To se mi ale vůbec nelíbí. Stěžovat si panu primátorovi však jaksi smysl nemá, ten nás na radnici sám okřikoval… Nezaplatit daně by vyústilo v exekuci.  Obrátit se k soudu je zbytečné, jednáno je dle zákona. V přímé demokracii nežijeme, to je evidentní. Žijeme ale vlastně vůbec v demokracii, které se říká zastupitelská? Říkám si, kdo takhle špatnou „servisní“ smlouvu uzavřel? Já tedy rozhodně ne. Tenkrát mi ještě nebylo 18. Ale chci jí vypovědět a uzavřít lepší. Kdo z vás také?

Karel Turek

Spolek T.G.M. novevrato.cz

V redakčně mírně zkrácené verzi vyšlo dne 26.8.2014 v Deníku, v sekci Českobudějovicko na straně 8.