Téma Kovošrotu, hluku z něj a kontaminace půdy či rybníčků v parku za školou T.G.M. v Novém Vrátě je a zůstává „evergreenem“ spojeným s touto východní částí Českých Budějovic (ČB). Kovošrot vznikl na místě fotbalového hřiště v padesátých či začátkem šedesátých let minulého století. Proti jeho stavbě a provozu se tvrdě ohrazovali místní, především aktivní pan Janda z Vřesové ulice. Právě on si vedl „album“ s různými články novin, korespondenci s úřady, s Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP), s policií atd. Tohle všechno bylo propojeno přáním vymístit Kovošrot z osídlené části ulice Prokopa Holého. Bohužel pan Janda odešel bez splněného přání a zanechal nám cenná data ve svém albu, jejichž část jsem dostala od paní Duchoňové.

V záznamech, ze kterých jsem čerpala, jsem našla mnoho výsledků rozborů sedimentů půdy, analýz ekotoxicity vody v rybníčcích, různých doporučení, vyjádření místní ČIŽP a slibů politiků, že je s podivem, že nás Kovošrot stále obohacuje nepříjemným (i nočním) hlukem. Nicméně, ekologická zátěž zůstává a sliby politiků jsou nadále vypouštěny do éteru….

Nejstarší zprávou, kterou jsem našla, je stanovisko tehdejšího krajského národního výboru z roku 1988, podpořené okresní hygienicko-epidemiologickou stanicí, že má Kovošrot zajistit stavbu protihlukových stěn. Dále bylo do starého územního plánu města zaneseno doporučení k vymístění Kovošrotu z této lokality, které je i v aktuálně platném územním plánu města ČB z r. 2000.

Postupem času se materiály od pana Jandy stávají „sofistikovanějšími“ a nacházíme zde výsledky chemických analýz sedimentů v půdě parku, areálu Kovošrotu, dna rybníčků a také několik vyjádření z řad zástupců města ČB a ČIŽP. Jen dvě (nejmladší) analýzy jsou doplněny mapkou s vyznačenými místy odběru vzorků. Posledním dokumentem, který mám k dispozici, je prezentace firmy SaNo, která byla zpracována na základě zadání magistrátu města ČB v roce 2017, a která jako jediná zpracovává možné další postupy, co s kontaminací dělat, jak vedle ní a s ní existovat.

A co se tedy zjistilo?

Prostor hřiště je zatížen zvýšenými koncentracemi kovů olova (Pb) a kadmia (Cd). Tyto látky se nacházejí v celé oblasti v podobě kusů kovu. Nejde tedy o mikroskopické úlomky, které jsou ve své podstatě pro živý organismus přímo toxické. Kontaminace olovem je „bodová“, to dokládá právě výskyt olova a kadmia ve formě pevných kousků kovu (tzv. makroskopických), což značně snižuje mobilitu kovu do vody či do rostlin. Zdrojem znečištění byla zřejmě likvidace akumulátorových baterií. Odběr vzorků a výsledků je zakreslen na mapce (příloha č. 3 – místa odběru 1-9). (Zdroj SaNo).

Ze zprávy firmy SaNo  vyplývá, že by bylo vhodné v místech s odkrytou zemí (místo, kde mají děti hřiště) překrýt „umělým kobercem“, aby bylo zabráněno „sprašování“ zeminy.

Z výsledků sedimentu z rybníčku Dolejší plyne, že sediment je možné použít v zařízeních na využití odpadů (např. rekultivace kalojemů), kde je provozním řádem dán požadavek na kvalitu materiálu na vstupu dle tabulky č. 2.1 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky. To by bylo v případě, kdyby bylo rozhodnuto o sanaci bahna z rybníčku. Studie na provedení sanace byla vyhotovena v roce 2014, jak uvádí v jednom z dokumentů pí. Popelová (bývalá náměstkyně), ale z finančních důvodů k vlastní sanaci nedošlo.

Sediment z rybníčku Pekařský vykazuje zvýšené koncentrace olova (120 mg/kg suš.), polycyklických aromatických uhlovodíků (35,1 mg/kg suš.) a ropných látek (1 580 mg/kg suš.) (zdroj SaNo). Na základě těchto výsledků studie doporučuje v případě odvážení sedimentu z lokality posoudit nebezpečné vlastnosti odpadu ve smyslu vyhlášky č. 94/2016 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Také na odbahnění menšího z rybníčků byla zpracována studie a na realizaci sanace opět peníze nezbyly.

Voda v rybníčcích není ekotoxická, tzn., že se v ní mohou množit nižší i vyšší živé organismy  (zdroj Envisan). Bohužel v rybníku Pekařský (menší) byly nalezeny chemické látky, jako jsou chloridy, dusík v podobě amoniaku a dusičnanů a polycyklické aromatické uhlovodíky (zdroj ČIŽP). Jejich zdrojem je zřejmě splašková voda a voda z Rudolfovské ulice. Za úhyn ryb v létě 2014 mohl nedostatek kyslíku (zdroj Odbor ŽP města ČB). V roce 2018 se pokoušel kroužek ekologů při gymnáziu Jírovcova pod dohledem tehdejšího zástupce magistrátu pro životní prostředí pana Kohna o osazení rybníčku rostlinami, které měly zajistit „přírodní“ čištění vody. Rostliny bohužel zašly a další pokus o čištění přírodní cestou jsme nezaznamenali.

Rozbory podzemních vod odhalily vyšší obsahy manganu a zinku. To je přičítáno přirozenému vyššímu výskytu těchto látek v místních geologických poměrech (zdoj SaNo, Envisan, ČIŽP).

To, že v areálu firmy Kovošrot jsou limity olova několikanásobně vyšší (až 140x), je zřejmě fakt (zdroj: ČIŽP). Tato zátěž je na pozemcích soukromé firmy a ze zpráv ČIŽP plyne, že tato instituce nemá pravomoc situaci řešit.

Moc bych rybníčkům přála, aby došlo na jejich sanaci, a aby plánovaná renovace parku za školou v rámci projektu Participativního rozpočtu města proběhla v kontextu těchto nálezů úspěšně a naše děti si spolu s námi mohly v parku zahrát s míčem, opéct buřty a třeba se jen tak projít a nemít strach o zdraví.

Tereza Machová

Další články k tématu viz štítek Kovošrot.