Budou Jižní Čechy krajem spaloven?

20.2.2025 Aktuality No comments

Dne 28.1.2025 se v Českých Budějovicích uskutečnila beseda „Třídění a recyklace, nebo spalovny?“ s předsedou spolku Odpady Olomouckého kraje Ing. Martinem Šmídou.

Téma naplnilo prostory divadelního klubu Divoko po okraj a velice zajímavou přednášku doprovázela místy i bouřlivá, avšak plodná diskuze účastníků, při které zazněly snad všechny myslitelné argumenty pro to či ono řešení. Zastoupeny byly ekologické, místní, municipální, běžné občanské, odborné, „politické“ i ekonomicky motivované postoje výstavby spaloven, resp. ZEVO. Jelikož mohl vystoupit každý, nikoliv jen zvaní účastníci, jak můžeme vidět v mnoha televizních debatách a zároveň erudice účastníků evidentně dosahovala vysoké úrovně, došlo se až na dřeň problému. Řada argumentů pak doznala všeobecného uznání. Potíž zůstává v tom, jak s problematikou Jihočeský kraj aktuálně plánuje naložit.

Zdá se, že evidentně dost nešťastně, jak vystihl ve svém příspěvku MUDr. Jaroslav Valevský kladoucí otázku, zda to, že do Jihočeského kraje se ve výsledku mají odpady dovážet ke spálení, což je evidentně poškozování našeho životního prostředí je tím, co chceme? Docela určitě ne.

Ze samotné přednášky vyplynulo, že moderní dotřiďovací linka má v procesu zpracování odpadu nezastupitelné místo, zejména díky tomu, že dokáže separovat materiály, které se dají následně recyklovat a je po nich v této podobě již i poptávka. Přínos je přitom největší u plastového odpadu ze žlutých popelnic, do kterého bychom se měli snažit dostat maximum z pohledu recyklace. Snaha vytěžit něco ze směsného komunálního odpadu je již drasticky méně úspěšná a tudíž i ekonomicky nepříliš rentabilní. Toto je voda na mlýn zastánců pálení (energetického využití) SKO. Nicméně je třeba si uvědomit, že je zásadní rozdíl mezi správně vytříděným SKO a tím jaký běžně produkujeme jako směs materiálů zatíženou znečištěním, což následně způsobuje znehodnocení pro recyklaci. Studie ukazují, že minimálně 25% materiálu z černých popelnic by se dalo ještě vytřídit, přičemž dle MŽP je v SKO 42% recyklovatelných složek.

Zároveň bylo na pravou mírou uvedeno zavádějící označování odpadu jako „obnovitelného zdroje“, protože charakteristika, že se pořád objevuje další neznamená, že jde o zdroj obnovitelný, neboť obsahuje významně i složky vyrobené z fosilních zdrojů.

Jsme přeborníci v třídění? Ano, patříme k těm lepším a je evidentní, že Čechům nepřipadá v pořádku házet jen tak do popelnice materiál, který byl vyroben za cenu poškozování životního prostředí. Zde bylo zmíněno vysvětlení o přesvědčení lidí, že vytříděný materiál se nakonec stejně smíchá a spálí nebo vysype na skládku. Význam edukace o nakládání s odpadem rozhodně v procesu nelze podceňovat a je zde jednoznačně prostor pro zlepšení. Odpovědnost za zpracování odpadu přitom nesou vlastníci odpadu tedy obce a města. Nicméně ta nejlepší praxe a obecnost problému logicky říká, že informace by měly vznikat nejen na státní řídící úrovni, ale již i na úrovni EU v našem prostoru.

Zajímává debata se odehrála i v problematice zálohování obalů od nápojů. V současnosti je nešťastný stav, kdy trvá nejistota ohledně řešení. Po ty, kteří chtějí třídit odpad ze žlutých popelnic je ekonomicky nepříznivá zpráva, že by přišli o ten nejvíce ceněný odpad – PET lahve a plechovky. Nicméně pro zálohovací systém svědčí argumentace zajištěním čistějšího materiálu vyloženě vyrobeného pro snadnou recyklaci a významně lepší příspěvek k odrazování od vyhazování tohoto typu typického odpadu do přírody.

Z pohledu recyklace lze konstatovat, že řada výrobků a obalů je stále zbytečně produkována tak, že tím trpí efektivita recyklace.

K poplatkům za odpad vs. skutečným nákladům přednášející vysvětlil, že současný systém stanovuje umělý strop a zároveň je politickým rozhodnutím, jak každá obec výši poplatku stanoví, protože může dotovat zpracování odpadu z jiných zdrojů, čímž je ekonomický pohled na odpad z pohledu běžného občana pokřiven.

Mocná ruka trhu ve skutečnosti však nefunguje korektně ani v nahlížení na produkci materiálů, které se stanou odpadem a je nesprávné říkat, že by trh vše vyřešil nejlépe. Při čistě ekonomických úvahách totiž nejsou zohledňovány náklady poškozování životního prostředí, často ani ve formě daní a poplatků. Jak oceníme to, že dnes již naše životní prostředí, naše těla, naší genetiku zatěžují mikroplasty? Máme problém obrovských rozměrů s dopadem do zdraví a nemůžeme se tedy tvářit, že trh nám jen vyřeší. Je to právě naopak. Odmyslíme-li tyto skryté náklady, zavřeme-li oči nad tím, že co děláme je vlastně neskutečně špatné, tak nám většinou vyjde, že nejlevnější je produkovat jednorázové plastové obaly a laciné výrobky s krátkou životností a tedy omezenou znovu použitelností či alternativním využitím.

Tím se dostáváme k prevenci vzniku odpadu, který je na vrcholu odpadové pyramidy. Ovšem zdá se, že jaksi formálně. Protože prevenci vzniku odpadu ani zdaleka není věnována taková pozornost jako nižším stupňům nakládání s odpady – recyklaci a energetickému využití. Proč? Je to prosté – negeneruje to peníze. „Jen“ redukuje náklady na poškozování životního prostředí, tedy světa, ve kterém žijeme a mají žít další generace. Zde si musíme přiznat, že je prostor pro nepopulární legislativní restrikci a vysmívaný zákaz jednorázových příborů a brček z plastu je něco, kde by aktivita rozhodně neměla skončit.

Nejen díky přítomnosti zástupce projektu ZEVO Vráto byla široce diskutována problematiky spalování odpadu. Ačkoliv je energetické využití odpadu na vyšším (druhém nejnižším stupni) v preferovaném nakládání s odpadem, přináší nový druh znečištění, kdy snahou podporovatelů ZEVO je prosadit využití strusky jako podloží silnic. Jde však o materiál nekvalitní ve srovnání se štěrkem a zakládá problém lineárních skládek s rizikem znečištění podzemních vod. Každopádně ať už technologie ZEVO či alternativní spalování tzv. tuhého alternativního paliva v teplárnách jako výstupu z třídících linek má v procesu své místo, neboť část odpadu není recyklovatelná a zároveň má výhřevnost. Ovšem právě na tom pomyslném předposledním místě vyjádřeném i záměrem a legislativním závazkem spalovat pouze 25% odpadu.

V samotném závěru proběhla diskuze i v rovině politické, kdy jsme si museli jako Jihočeši přiznat, že zvítězilo hledání lokálních řešení a také hledání příležitostí, jak se dostat k dotačním penězům. Projekty ZEVO se vesměs těšily široké podpoře, zejména pak v Českých Budějovicích, kdy v době rozhodování nebyl prakticky nikdo proti a Ministerstvo životního prostředí posuzovalo jednotlivé záměry izolovaně bez ohledu na celkovou kapacitu. Zachrání nás trh? Těžko, když projekty budou namnoze financovány z veřejných peněz ať už dotačních nebo městských rozpočtů. Z cizího krev neteče. Podobně jako v zahraničí, kdy často za příklad dávaná kodaňská spalovna se sjezdovkou je ve skutečnosti ekonomickým fiaskem prosazeným lobbingem a do Holandska se k umoření nákladů ZEVO dováží odpad loďmi z Anglie. Dle organizátorů byli na besedu pozvání městští i krajští zastupitelé. Nikdo z nich nepřišel. Přestože jihočeské řešení zahrnující dovoz odpadu ke spálení v někdejším kraji lesů, rybníků a čisté přírody vypadá nemoudře, ještě je čas s tím něco dělat, pokud bude politická vůle a občanský zájem. Jedním z prvků řešení bez pochyby je moderní dotřiďovací linka, kde si můžeme vzít inspiraci z Olomouckého kraje. Pomoci rozhodně může již v některých obcích zavedený sběr tříděného odpadu od dveří domácností. V prevencí vzniku odpadu můžeme začít každý sám u sebe („nekupuj to, Franto“). Zároveň je prostor pro působení na legislativní restrikci či daňového znevýhodnění na úrovni EU a nových racionálních mezinárodních dohod v oblasti prevence vzniku odpadu i vynucení používání plně recyklovatelných materiálů.

Na závěr si dovoluji přidat pár čísel, která poskytují obrázek o rozsahu plánovaného pálení odpadu v jihočeském kraji.

Název záměru	Roční kapacita	Poznámka ke kapacitě	Fáze procesu EIA	Schválené dotace	Náklady na stavbu
ZEVO Vráto České Budějovice	160 000 t	cca 113 000 SKO, zbytek OO a OEVO	Souhlasné stanovisko 29.4.2022	3 601 031 000 Kč (HEAT) zdroj	7,6 mld Kč zdroj
ZEVO Písek	50 000 t	SKO a OO, poměr neuveden	Souhlasné stanovisko 5.11.2024	1 313 582 567 (HEAT) zdroj	2,136 mld Kč zdroj
ZEVO Planá nad Lužnicí	80 000 t	50 % SKO, 50 % dřevní štěpka	Souhlasné stanovisko 15. 2. 2024	1,38 mld. Kč (HEAT) zdroj	2,1 mld Kč zdroj
Rozšíření technologie ve stávajícím areálu Energobloku Domoradice	80 000 t	TAP (původ může být SKO)	Proběhlo zjišťovací řízení	zatím žádné	nedohledatelné
celkem	370 000 t	min. 203 tis. tun SKO

Výpočet pro KO (ZEVO ale nespalují nutně jen KO, viz poznámky ke kapacitě).

Podle systému TiramisO bude v roce 2035 produkce KO 462 932 t.

Z této produkce musí být 65 % recyklováno (cíl pro recyklaci komunálního odpadu, který vychází z 541/2020 Sb.), to je 300 906 t. Pro skládkování a energetické využití zbývá 162 026 t.

Použité zkratky:

ZEVO – zařízení pro energetické využití odpadu

SKO – směsný komunální odpad

OO – objemný odpad

OEVO – ostatní energeticky využitelný odpad

KO – komunální odpad

TAP – tuhé alternatívní palivo

Zdroj tabulky a popisu: Arnika

Text článku: Karel Turek, místopředseda Spolku T.G.M. novevrato.cz

PS: mohlo by vás dále zajímat
Obce z Vysočiny by mohly vozit odpad i do chystané spalovny v Českých Budějovicích

Zprávy z Jižních Čech: budoucí spalovna ve Vrátě u Českých Budějovic by mohla přijímat odpad také z Vysočiny (ČRO, audio) + text